15. Dělí se primáti na "Prosimii - Anthropoidea" nebo na "Strepsirhini - Haplorhini"?
   Užívání těchto termínů souvisí se dvěma pojetími přirozeného systému organismů. Klasický (gradistický) systém bere v úvahu jak vzájemné příbuzenské vztahy mezi organismy, ale i míru podobnosti mezi nimi. V klasickém pojetí se primáti dělí na poloopice (Prosimii) a vyšší primáty (Anthropoidea). Z hlediska fylogenetických vztahů jsou poloopice parafyletickou skupinou (tj. nezahrnuji všechny potomky svého společného předka), vyšší primáti pak jsou jejich vnitřní skupinou. Druhé, kladistické pojetí systému organismů parafyletické skupiny coby taxonomické jednotky neuznává. Kladistický taxon (monofylum) musí zahrnovat jediného společného předka a všechny jeho potomky. Takto jsou pak primáti děleni na dvě monofyletické skupiny. Do Strepsirhini patří všechny poloopice, ovšem kromě čeledi nártounovití (Tarsiidae). Ta je v tomto pojetí řazena společně se všemi druhy tzv. vyšších primátů do skupiny Haplorhini (české ekvivalenty pro tyto skupiny nemáme a nebylo by ani vhodné je nějak uměle nově vytvářet; v odborném textu se však lze setkat s označeními haplorhinní a strepsirhinní primáti). Oba uvedené způsoby klasifikace jsou dnes akceptovatelné a nelze jednoznačně rozhodnout, který z nich je vhodnější. Stále více autorů se dnes sice přiklání ke kladistickému pojetí (tj. Haplorhini × Strepsirhini v případě primátů), které systematičtějším způsobem vyjadruje fylogenetickou příbuznost. Jeho zásadní nevýhodou ve srovnání s klasickým (gradistickým) pojetím však je, že nijak nezohledňuje "tempo evoluce", čili rozrůzněnost organismů. Systém, který nebere rozrůzněnost organismů na zřetel, tak poněkud ztrácí na přehlednosti i na praktické použitelnosti.