Šelmy | Hlavní stránka | Teorie | Systém | Galerie | Dotazy | Literatura | Zajíci

(28 čeledí, asi 2000 druhů)

Hlodavci jsou druhově nejpočetnějším řádem savců (více než 40% savců). Čeleď Muridae zahrnuje dokonce více než 1 100 druhů (asi 1/4 všech savců). Řád zahrnuje většinou drobné a středně velké savce různého vzhledu, ale jednotné anatomické stavby. Zajíci a králíci nepatří do hlodavců, ale tvoří samostatný řád Lagomorpha. Hlodavci obývají celý svět, mimo Antarktidy, Nového Zélandu, některých oceánských souostroví. Mnohé druhy pak synatropně doprovázejí člověka, který např. potkany a myši domácí introdukoval do Austrálie a jiné ostrovy. Pravděpodobně největší druhová diverzita hlodavců je v Jižní Americe, která byla jako samostatný kontinent izolována po většinu Kenozoika.    Navzdory jejich morfologické a ekologické rozmanitosti, sdílejí všichni hlodavci jeden společný znak, chrup. Ten je vysoce specializován k hlodání. Všichni hlodavci mají diprotodontní chrup, tzn., že mají jeden pár horních a jeden pár spodních řezáků (hlodáků), za nimiž následuje velká mezera (diastema) a za ní se vždy nachází jedna nebo více stoliček. U některých rodů mohou být přítomny i třenové zuby. Hlodavci mají silně redukovaný, neúplný chrup. Hlodavci mají pouze jeden řezák v každé čtvrtině čelisti a nemají špičáky. Hlodavé řezáky nemají kořeny, ale neustále přirůstají. Mimo zadní stěny jsou kryty sklovinou. Při hlodání se protistojné řezáky navzájem obrušují, měkčí zubovina se odírá a zůstává ostrá sklovina. Toto "samoostření" je velmi účinným systémem a je jedním z faktorů ohromného evolučního úspěchu hlodavců.    Předkládaný systém hlodavců je zpracován podle Carletona (1984), který uznává dva podřády: veverkočelistní (Sciurognathi) a dikobrazočelistní (Hystricognathi). Myomorpha a Sciuromorpha spadají do Sciurognathi, zatímco Hystricomorpha patří do Hystricognathi.