« Kytovci | Redakce | Teorie | Systém | Galerie | Dotazy | Literatura | Vačice »

Monotremata - Ptakořitní - Monotremes

(5 druhů, 2 čeledi)

Ptakořitní jsou velmi starobylou skupinou savců. Mísí se u nich znaky savců a plazů. Jak již napovídá latinský název (Monotremata), mají jeden společný vývod pro močovody, střevo a pohlavní orgány - kloaku. Výstižněji by se měli česky jmenovat "plazořitní". S plazy mají společné i to, že se rozmnožují malými vejci s kožovitou skořápkou. Za pozornost ještě stojí krkavčí kost, volná krční žebra, relativně jednoduchý mozek a odlišná stavba oka. Obě pohlaví mají vakové kosti. Vak se vyvíjí pouze u samic ježur a to jen v době, kdy mají mládě.    Jako hlavní znaky savců u ptakořitných můžeme uvést čtyřdílné srdce a bezjaderné krvinky, dále srst s podsadou a pesíky, svalnatou bránici, tři sluchové kůstky, sedm krčních obratlů, druhotný čelistní kloub a schopnost udržovat stálou tělesnou teplotu v rozmezí 30 - 32 °C. Nelze vynechat ani potní a mazové žlázy, z nichž se vyvinuly i jednoduché žlázy mléčné.    Na zobáku ptakopyska se nachází velké množství buněk citlivých na slabé elektrické pole. Čelisti spojuje s mozkem téměř milión nervových vláken, což je srovnatelné s počtem zrakových vláken lidského oka. S pomocí elektrocitlivého smyslu je ptakopysk schopen registrovat pohyb drobných vodních živočichů. Podobný orgán mají i ježury. zarovnej přehled systému

řád	podřád	čeleď
Monotremata Ptakořitní	Platypoda Tachyglossa	Ornithorhynchidae - ptakopyskovití Tachyglossidae - ježurovití