Radiokarbonová metoda používaná k určování stáří objektů obsahujících radioaktivní uhlík (dřevo, rašelina, kostry, travertin). Metoda je založena na stanovení poměru mezi normálním uhlíkem 12C a jeho radioaktivním izotopem 14C a na srovnání tohoto poměru se současnou atmosférickou hodnotou 10 : 1. Poločas rozpadu 14C vázaného chemicky v uhlíkatých sloučeninách je 5 700 let. Proto se poměr 12C/14C posouvá s časem ve prospěch 12C. Podle míry posunu je možné vypočítat absolutní stáří objektů obsahujících uhlík. Přesné datování je na základě této metody možné až do doby asi před 50 000 lety. Kronika Země
Ca (ang. Ca)
Zkratka pro chemický prvek - kalcium. České označení pro tento prvek je "vápník".
caatinga (ang. caatinga)
Formace suchých trnitých křovin a stromů na tropickém severovýchodě Brazílie.
Kříženec lamy (samice) a jednohrbého velblouda - dromedára (samce). Ke zkřížení obou druhů je zapotřebí umělého oplodnění, neboť dospělý velbloud je 6× těžší než lama. Cama je jedinec bez velbloudího hrbu, s krátkýma velbloudíma ušima a dlouhým velbloudím ocasem. Vzájemným křížením lze získat i také hybridy lam guanako, alpaka a vikuňa.
cAMP (ang. cAMP)
Zkratka pro "cyklický adenosinmonofosfát. Druhý posel přenášející účinky hormonů a některých jiných látek (např. neurotransmiterů) do buňky. Vzniká z ATP činností enzymu adenylátcyklázy, která je aktivována (či inaktivována) působením příslušné látky. PSM
Pachové žlázy bobra. Mazlavý sekret předkožkových žláz bobra. Kdysi se používalo ve farmacii a lovci kožešinové zvěře jako lákadlo při lovu bobrů. Označuje se také jako "bobří stroj".
Chemická látka tvořící stěnu rostlinných buněk. Základem celulózy je glukóza ve formě polysacharidů. Celulóza je základní stavební látka buněčných stěn rostlinných tkání. Býložravci, např. přežvýkavci, ji tráví za pomocí mikroorganizmů.
centriola (ang. .)
Párová buněčná tělíska, která se při buněčném dělení stávají póly dělicího vřeténka.
centroméra (ang. .)
Oblast chromozómu, která je pozorovatelná mikroskopem. Jde o nápadné zúžení struktury chromozómu (tzv. primární konstrikce). Centromera je pohybovým centrem chromozómu a současně i místem spojení obou chromatid chromozómu.
centrozóm (ang. .)
Dělicí tělísko ležící v blízkosti jádra buňky. Při buněčném dělení se dělí na dvě centrioly.
cerrado (ang. cerrado)
Oblast suché savany v centrální Brazílii protkaná ploškami řídké lesnaté vegetace.
Cervidae (ang. Cervidae)
Jelenovití. Čeleď sudokopytníků (Artiodactyla). Druhy shazující parohy. vyskytují se od oligocénu/eocénu.
Cetacea (ang. Cetacea)
Kytovci. Řád savců přizpůsobených k trvalému životu ve vodě. Jsou znami od eocénu. Název Cetacea pochází z řečtiny, kde znamená "velryby".
- lymfatická (ang. ) - céva vedoucí lymfu. Vzniká slepě ve většině orgánů těla a odvádějí z nich vodu, ionty a bílkoviny, jejichž hromadění by vedlo o otokům. PSM
cévnatka (ang. chorioid)
Součást oka, vrstva mezi sítnicí (retinou) a bělimou (sklérou). Obsahuje krevní cévy vyživující struktury oka a pigment, který absorbuje nadbytek světla a brání tak jeho rozptylu.
cf. (ang. cf.)
lat. confer = srovnej. Odkaz na srovnání s určitým podobným živočišným druhem v případě, kdy si pisatel není jist správností určení živočicha, o němž píše. Např. Rana cf. dalmatina = skokan, pravděpodobně skokan štíhlý. OP
cibet (ang. .)
Páchnoucí sekret análních žláz šelem z čeledi cibetkovitých (Viverridae). OP
Trvající přibližně jeden den. Děj opakující se pravidelně jednou za den (24 hodin). Srovnej např. "ultradiánní".
cis (ang. cis)
Na stejné straně. Užívá je např. v genetice, kde se pojmem "cis" označují dva úseky DNA ležící na témže straně chromozómu.
citace (ang. citation)
1. Odvolání se na literární pramen.
2. Doslovné opakování cizího textu s uvedením zdroje, z něhož je citováno.
CITES (ang. CITES)
Zkratka pro "The Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora" = ... . Dohoda (smlouva) byla přijata v roce 1973 a původně podepsána 85 zakládajícími státy. V červnu 1998 přistoupila k dohodě navíc Mauritanie a stala se tak zatím poslední z celkem 144 členských zemí CITES.
Zkratka pro Centrální Nervový Systém. Ústřední vervová soustava tvořená mozkem a míchou. Nejvyšší koordinační a integrační centrum nervové činnosti. PSM
coelom (ang. .)
[čti: cölom] Druhotná tělní dutina strunatců, vytvořená z mezoblastu a diferencující se v průběhu fylogeneze v několik samostatných tělních dutin (peritoneální = břišní, pleurální = hrudní, perikardiální = osrdečníková, scrotální = šourková). OP
Řád primitivních kopytníků ze starších třetihor (paleogén), u nichž se zachovávají ještě některé znaky šelem. Nohy jsou u mnoha původních druhů opatřeny drápy. Condylarthra tak stojí poblíž kořenů pozdějších kopytníků (Ungulata). Svrchní křída až oligocén, v Jižní Americe od miocénu.
Rohovatějící část pokožky obratlovců, vzácněji bezobratlých. Osifikací mohou vznikat kožní kosti (např. pancíře u některých plazů), z rohovitých útvarů jsou známy chlupy, nehty, kopyta aj.
Vysl. [kortiho]. Orgán vnitřního ucha (v hlemýždi) sloužící přeměně zvukových vln na nervové impulsy vedené VIII. hlavovým nervem do mozku. Popsal italský anatom - markýz Alfonso Corti (1822–1888). PSM
Prašelmy. Řád savců tvořený čeleděmi Oxyaenidae (paleocén až eocén) a Hyaenodontidae (eocén až miocén). Podle utváření chrupu ještě nepatří k pravým šelmám (Carnivora). Trháky jsou umístěny v oblasti stoliček (podle druhu je přeměněn první až třetí molár). Největším exemplářem je se svými asi 880 kg hmotnosti Megistotherium ze severoafrického miocénu.
Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (ang. Creutzfeldt-Jakob desease)
Vysl. [krojcfeld]. Onemocnění mozku, které se řadí k pomalým virózám, přičemž příslušný virus nebyl detailněji popsán a za vyvolávajícího činitele jsou často považovány priony. Jde o vzácné onemocnění, které vede k demenci a k dalším těžkým poruchám nervové činosti a končí během několika měsíců úmrtím. Vyskytuje se častěji ve vyšším středním věku a na rozdíl od kuru není geograficky vázána. Menší část vyskytu onemocnění má genetický základ. Způsob přenosu není zcela prozkoumán. K přenosu může zřejmě dojít např. při léčbě růstovým hormonem z kadaverózníchhypofýz. Studuje se možnost přenosu ze zvířat konzumací masa nakažených jedinců. Běžným stykem k přenosu infekce zřejmě nedochází. Onemocnění popsali němečtí neurologové: Hans-Gerhard Creutzfeldt (1885–1964) a Alfons Jakob (1884–1931). Srovnej "BSE". PSM
Cuvier (ang. .)
George Cuvier (1769 - 1832) - francouzský zoolog a paleontolog, který formuloval korelační zákon. Přispěl k založení vědecké paleontologie poznatkem, že ke každému geologickému útvaru náleží učitý počet druhů živočichů, a že čím je tento útvar starší, tím více se živočišné druhy odlišují od svých dnešních "příbuzných". Věřil však, že starší druhy zanikly následkem přírodních katastrof, a že nové druhy byly opět stvořeny.
1. Pravidelně se opakující řada změn. Skládá se z dílčích fází (období, etap).
2. Proces probíhající v kruhu.
- životní (ang. living cycle) - .....
Cynodontia (ang. Cynodontia)
Vývojově poslední infrařád plazů podobných savcům (Therapsida). Rozšířeni po celém světě od konce svrchního permu až do jury. V triasu z nich vznikli savci (Mammalia), pravděpodobně z příbuzenstva Thrinaxodon.
cysticerkóza (ang. .)
Parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobené boubelem tasemnic.
cytoplazma (ang. .)
(1) Základní hmota buňky, uvnitř které jsou jednotlivé organely.
(2) Živý obsah buňky obklopující buněčné jádro. Obsahuje buněčné organely a inkluze.
-zoogeografické - rozdělení území, státu či jinak geograficky vymezené oblasti podle typického zastoupení prvků fauny. Členění je podmíněno klimaticky a také výskytem flóry. Posloupnost zoogeografického členění od největší k nejmenší oblasti je "oblast/říše" - "provincie" - "podprovincie" - "úsek". Někdy se vymezuje i přechodné území jako tzv. "zóna".
Členovec (ang. arthropod)
Člen živočišného kmene Arthropoda, zahrnujícího hmyz,
korýše (např. kraby, garnáty, vilejše), pavouky, štíry, roztoče, mnohonožky
a stonožky.
