Rod Hemitragus podčeledi koz a ovcí (Caprinae), který řije divoce v himálajské a indické oblasti. Zde vytváří několik plemen. S kozami se páří, plodí však neplodné potomstvo.
tajga (ang. taiga)
Lesní vegetační formace (někdy nazávaná také boreální les) převážně jehličnatých lesů, charakteristická dlouhým mrazivým zimním obdobím, v létě rozptýleným dlouhodenním světlem a mělkou nebo v podloží dlouhodobě zmrzlou půdou, tzv. permafrostem. Tajga pokrývá část Evropy, Asie (část Sibiře) a Severní Ameriky.
talamus (ang. thalamus)
Laterální ztluštěnina v mezimozku. Skládá se ze šedé a bílé hmoty a obsahuje důležitá centra a množství jader šedé hmoty. Zprostředkovává senzitivní a motorické reakce na nejrůznější podněty - bolest, čich, chuť apod. U člověka jsou zde modulovány pocity a projevy různých nálad.
Vrstva buněk v cévnatce na zadní straně vnitřní stěny oka. Je přítomna u nočních savců (např. psa či kočky). U živočichů se světločivou vrstvou (tapetum lucidum) můžeme pozorovat při silném osvětlení jejich oka barevný odlesk. Barva odražená z této vrstvy vždy závisí na barvě duhovky oka. Je-li oko modré, pak je odlesk červený. Je-li oko žluté, pak vidíme vždy zelený odlesk (př. kočka).
tarbík (ang. dipus/jerboa)
Pouštní hlodavec, ktzerý se pohybuje mohutnými skoky pomocí dlouhých zadních nohou.
tarpan (ang. tarpan)
Druh divokého koně Equus ferus, který je považován za předka plemenné skupiny východních (orientálních) koní.
Obecné označení systematické jednotky nebo klasifikační kategorie organizmů. Každá taxonomická jednotka ať již pojmenovaná či nikoliv. Taxon zahrnuje své podřazené taxony a jedince. Srovnej "Ichnotaxon".
- infrasubspecifický - Taxon zařazený na nižší klasifikační úrovni než poddruh. Taková jména nejsou pod působností Mezinárodních pravidel zoologické nomenklatury.
- nadřazený - Taxon na vyšší klasifikační úrovni než určitý taxon z téže koordinované skupiny, s nímž je srovnáván.
- podřazený - Taxon na nižší klasifikační úrovni než určitý taxon z téže koordinované skupiny, s nímž je srovnáván.
- nominální - Určitý nomenklatorický taxon. Nomenklatorický pojem pro taxon označený použitelným a založený skutečně nebo potenciálně na svém názvovém typu, ale postrádající definované taxonomické hranice.
- nominotypický - taxon na nižší klasifikační úrovni uvnitř skupiny čeledi, nebo skupiny rodu, nebo skupiny druhu, který obsahuje názvový typ vyššího taxonu této skupiny, jehož je součástí. Má stejné jméno u jmen ze skupiny rodu a ze skupiny druhu. U jmen ze skupiny čeledi však má upravenou příponu podle své úrovně (-dae).
- taxonomický - Taxon zahrnující všechny nominální taxony a jedince, které zoolog ve své snaze vymezit jeho hranice v určité době považuje za patřící do tohoto taxonu. Taxonomický taxon se označuje platným jménem určeným z použitelných jmen nominálních taxonů do něj zařazených.
taxonomická jednotka (ang. taxonomic unit)
Termín užívaný pro přehledné třídění organizmů na základě taxonomických kritétií. Základní taxonomickou jednotkou je "druh".
(1) Fyziologický stav samice (v tomto pojetí ženy), který vzniká oplozením vajíčka. U člověka (ženy) trvá 269 dní od oplození a 282 dny od prvního dne poslední menstruace. Srovnej "Březost".
(2) Období mezi oplodněním embrya v děloze a narozením.
tele (ang. bull-calf, Charley)
Mládě skotu (resp. turovitých syvců obecně) do věku šesti měsíců. Mládě samičího pohlaví se nazývá jalovička, samčího pohlaví býček.
temeno (ang. vertex)
Anatomicky regio parietalis, tělní krajina, mající za podklad temenní kost. Zatímco u člověka představuje nejvyšší místo těla, u zvířat je na hlavě lokalizováno různě, podle rozvoje mozkové části lebky. NSZ.....kde je u velryb? .....".
tenata (ang. .)
Sítě k chytání zvěře. Velikost ok se odvíjejí od velikosti chytanéo druhu.
- archipterygiová - Dnes již odmítaná teorie německého anatoma Gegenbauera vysvětlující vznik končetin přeměnou žaberních olouků. OP
- trituberkulární - teorie vysvětlující fylogenetický vznik savčíchzubů s větším počtem hrbolů. Východiskem je jednoduchý zub plazů s kónickou špicí a jedním kořenem.
teplokrevník
Kůň z plemenné skupiny orientálských a stepních koní, jejich kříženců. Neřadíme sem křížence po plnokrevnících. Srovnej "chladnokrevník".
Exkluzivní oblast, která je živočichem aktivně hájená (bráněná) a udržována pro vlastní potřebu před jinými jedinci. Teritorium je část domovského okrsku živočicha, kterou brání bojem nebo agresivními postoji během určité fáze života.
termoregulace (ang. temperature regulation)
Soubor dějů, jimiž se udržuje teplota těla na stálé výši.
tesák (ang. cinine)
Označení pro velké špičáky, bezkořenné kly prasatovitých a hrochovitých.
testosteron (ang. testosterone)
Samčí pohlavní (androgenní) hormon, který je produkován ve vmezeřené tkáni varlat. Jde vpodsttě o chemické látky "androsten-17-ol-3-on" a "androsten-3,17-dion".
Označení rohů ovcí (Ovis spp.), především pak druhu muflon (O. musimon). Rohovinný útvar.
tračník (ang. colon)
Součást tlustého střeva. Vystupuje tračníkovým otvorem ze slepého střeva a podle směru průběhu se dělí na vzestupný, příčný a sestupný, který přechází v konečník.
Označení pro záplavy pevniny mořem, k nimž docházelo v minulých geologických dobách vlivem poklesů částí zemské kůry horotvornými procesy nebo zvyšováním mořské hladiny.
transverzální (ang. transversal)
Příčný.
trávení (ang. digestion)
Soubor procesů, jimiž se makromolekuly (sacharidy, bílkoviny, lipidy a nukleoproteiny) v podobě potravy mění (štěpí) na nízkomolekulární (jednodušší) látky, které jsou rozpustné ve vodě. Ty jsou organizmem vstřebávány a metabolizovány. NSZ
trávenina (ang. chyme/chymus)
Polotekutý obsah dutiny trávicího traktu, především žaludku a tenkého střeva. S. str. se rozumí pojmem chymus žaludeční obsah, vypuzovaný rytmickými stahy žaludečního pylorického svěrače do dvanáctníku.
Geologická éra, která následovala po druhohorách a trvala asi 59 miliónů let, tj. od ----- do -----. Dělí se na starší období s útvary paleocén, eocén a oligocén, a na mladší období (tzv. neogén) s formacemi miocén a pliocén.
trhák (ang. carnasial toth)
Z boku zploštělý silný zub v chrupu masožravých šelem, který má na korunce tři za sebou stojící ostré hroty. Trháky jsou celkem čtyři v celém chrupu. V jedné polovině horní čelisti je to nejzadnější třenový zub a v polovině spodní čelisti to je první stolička
Buňka v krvi obratlovců, kromě savců. Má vřetenitý tvar a svými fermenty vyvolává srážení krve vystouplé z cév do prostorů nevystlaných endotelovou výstelkou a která svými lepkavými útvary zacelují ránu v endotelu cévy. Tuto funkci zastupují v krvi savců krevní destičky.
trup (ang. trunk)
Centrální část živočišného těla, která je s. lat. dělena na tzv. kmena a končetiny. Kmen se dělí na hlavu, krk, trup (s. str.) a ocas. Vlastní trup obsahuje dutinu tělní, u savců rozdělenou bránicí na dutinu břišní a dutinu hrudní.
V zoologii je to klasifikační kategorie (taxon) shrnující živočichy náležejících do příbuzných řádů nebo skupin řádů. Skupiny řádů jsou podle rozsahu kategorie a diverzity organizmů do ní náležející označovány jako "podtřídy", "infratřídy", "kohorty" a "nadřády".
Většinou chronicky probíhající nakažlivé onemocnění savců a ptáků vyvolávané baktériemy rodu (Mycobacterium).
tuk(y) (ang. fat)
Skupina látek převážně neutrální povahy, obsažených téměř ve všech živočišných i rostlinných orgánech. Jejich společným znakem je přítomnost monokarboxylových kyselin s lineárním uhlíkatým řetězcem, tzv. vyšších mastných kyselin. NSZ
- velrybí - Silná vrstva tuku kytovců pod jejich kůží.
Akutně nebo chronicky probíhající nakažlivé onemocnění, které postihuje především hlodavce, zajíce a je přenosné na další druhy volně žijících i domestikovaných savců a ptáků. Původcem onemocnění je baktérie Francisella tularensis. NSZ
tuleň (ang. seal)
Obecný název pro příslušníky čeledi tuleňovitých (Phocidae) z podřádu ploutvonožců (Pinnipedia).
tundra (ang. tundra)
Přízemní vegetační formace beze stromů přizpůsobená životu ve studených oblastech (snášející chlad). Tundra je rozšířena na dálném severu Sibiře, Evropy a Severní Ameriky.
tunika (ang. tunica)
(1)...text.... . (2) .......
- albuginea - tuhá vazivová blána na povrchu varlete, vaječníku a topořivých tělesech penisu.
- dartos - podkožní svalová vrstva šourku složená z hladkosvalových buněk a elastických vláken, která ve střední rovině vytváří přepážku rozdělující šourkovou dutinu na dvě poloviny. Pro své kontraktilní schopnosti může tato vrstva reagovat na změny teploty prostředí a tím jako termoregulační mechanizmus pomáhá udržovat teplotu v šourku o 3 - 4 °C nižší, což je teplota optimální pro správný vývoj spermií ve varleti. NSZ
- vaginalis - poševní plášťový obal; nejvnitřnější vrstva stěny šourku vzniklá vychlípením pobřišnice z břišní dutiny do dutiny šourku, kterou vystýlá. NSZ
trubice (ang. tube)
..........def. ...
- močová - ...def. ....
tur (ang. bovid)
Rod čeledi turovitých (Bovidae) savců z řádu sudokopytníci (Artiodactyla). Převážně velcí přežvýkavci.
V taxonomiijedinec, na základě něhož byl vědecky popsán a pojmenován určitý druh živočicha nebo rostliny. Veškerý soubor jedinců určitého druhu, které autor při stanovení nového druhu studoval, se nazývá hylé. Byl-li jako předloha pro stanovení druhu označen autorem popisu určitý jediný exemplář (což je dnes při stanovení nového druhu podmínkou), nazývá se tento typ holotyp. Stejně je holotypem nazýván 1 z několika typických exemplářů, studovaných pro stanovení nového druhu, pokud ho jako holotyp označil autor popisu - ostatní členové tohoto souboru se pak nazývají paratypy. Jestliže autor původního popisu označil (dříve velmi častý případ) jako typ celý soubor jedinců, nazývají se jednotlivé exempláře tohoto souboru kotypy čili syntypy. Z nich pak jiný autor provádějící kritickou revizi druhu vybere podle současných nomenklatorních pravidel nejvhodnější, nejtypičtější exmplář, tzv. lektotyp, který pak sám přebírá funkci typu. Lektotyp je vybírán především z materiálu autora původního popisu. Pouze v případě, že tento materiál není zachován, vybírá se z jiných exemplářů, pocházejících ovšem z téže lokality jako původní typ. Typ nově ustanovený jako náhrada za ztracený se nazývá neotyp. Exempláře z téže lokality jako typ se nazývají topotypy. U živočichů gonochoristů a u dvoudomých rostlin bývá účelné vedle holotypu ustanovit další typ z jedinců opačného pohlaví - ten se nazývá allotyp. OP
- v zootechnice - soubor hlavních morfologických znaků svědčící o příslušnosti zvířete k určitému plemeni (tzv. plemenný typ) nebo určitému užitkovému směru (tzv. užitkový typ). NSZ
Konkrétní jedinec, podle kterého byl poprvé vědecky popsán určitý druh.
týrání (ang. torture)
Týrání zvířat představuje jednání nebo opomenutí, jímž se zvířeti působí bez rozumného a oprávněného důvodu bolest nebo jiné utrpení. Týrání je v České republice definováno zákonem č. 77/2004, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
